Brusné kameny z Kulmské břidlice

Brusné kameny z Kulmské břidlice

Kulm je název pro vlastnosti sedimentu v geologickém útvaru prvohor Karbonu. Od tohoto názvu se odvíjí název Kulmská břidlice, žádaný materiál v nedávné historii. Největší oblast výskytu kulmské břidlice je na severní Moravě. Udávaná tvrdost 2,5 – 3,5° podle Mohsovy stupnice.


Oblast v Č
R, kde se břidlice těžila a zpracovávala.


Historie těžby břidlice na Moravě

Od druhé polovině 19tého století zde dochází rozvoji těžby břidlice který vrcholil před první sv. válkou. V tomto období ze bylo více než 70 dolů, rozsahem od malých "rodinných" štol až po rozlehlá důlní díla v délce 1-2 km

Těžební komora dolu uzavřeného r. 1971

Lokality těžby, pokud se nenacházejí na soukromých pozemcích je možno navštívit. Do dolů je vstup zakázán (z bezpečnostních důvodů) a bývá i uzamčen.

Haldy vytěžené břidlice




Vstupy do štol jsou uzamčeny 

Břidlicová stezka

Pod záštitou Muzea Břidlice, které je v Budišově nad Budišovkou je vybudována turistická „Břidlicová stezka“ která vás provede po lokalitách, kde se v minulosti těžila břidlice. 


Při návštěvě jednotlivých lokalit se vám začne pomalu skládat mozaika, ze které vám vystoupí obraz o velkém rozsahu těžby břidlice ve zdejším regionu. Dnes již zapomenuté.






Lze ji doporučit pro pěkný rodinný výlet.







Břidlicový důl Lhotka

Po druhé sv. válce byla těžba utlumena a byla provozována v malém rozsahu (vhledem k původnímu). Do dnešní doby se zachoval v provozu pouze důl Lhotka. Do dolu Lhotka byla postupně přesunuta těžba r. 1971 z dolu Nové Těchanovice (Pollakova štola).




Jedná se o jediný břidlicový důl v ČR vybavený těžební věží.

Brusné kameny

Největší podíl použití vytěženého materiálu byl v předminulém století ve stavebnictví, jako pokrývačský materiál. Okrajovou část výroby (z hlediska objemu vytěžené horniny) byla výroba brusných kamenů. Bohužel, za II. sv. války byla těžba utlumena již nikdy nedosáhla původních rozměrů. Další rána pro zdejší těžby břidlice byl příchod komunistického zřízení, který od druhé poloviny 20tého století prakticky kompletně zrušil drobné živnostníky. Tyto dvě dějinné události zapříčinily, že se dochovalo velmi málo dokumentů a předmětů z tohoto období. V poválečném období se z místní břidlice vyráběly brusná kola, brousky na kosy a obtahovací brusné kameny na rozličné nástroje tzv. „obtahováky“. Brusné kola se nejprve ručně hrubě opracovala, následně soustružila na přesný průměr a případně brousila a vyhladil. Nakonec se vyvrtala potřebná díra. Na brousky na kosu - „kosáky“ se používala hrubozrnná břidlice případně břidlice pískovcová či s příměsi křemene. Opracovány byly na speciálních (prototypových) strojích k tomu vyrobených. Obtahováky byly vyráběny z polotvarů tloušťky 15-20 mm. Řezány byly karborundovými kotouči a vyhlazeny smirkovými kotouči. Rozměry byly různé a vyskytovaly se i nepravidelné tvary. Na výrobu byla používána výběrová jemná břidlice. Pro výrobu obtahováků na břitvy byla vybírána měkká břidlice co nejjemnější zrnitosti.


Sklad brusů a brousků, Břidlicový důl Nové Těchanovice 1958 (fotoarchiv Lumír Moučka)

Jaka – původně vyráběna v Jakartovicích, následně byla výroba přesunuta do provozovny dolu Lhotka. Horní kámen je výběrové kvality a lze jej doporučit na břitvy, spodní je vhodný spíše na nože. Rozměry 50 x 200 x 22 mm. Dodnes tyto kameny dodává obchodníkům Břidlicový důl Lhotka.

Brusné kameny JaKa

Brusné kameny z druhé půle 20tého století. Na pravé straně jsou pravděpodobně kameny do honovací hlavy.

Dalším výrobcem v ČR, který používá Kulmskou břidlici je Valašský výrobce brousků pan Jaroslav Sucháček ze Lhoty u Vsetína. Zde se můžete setkat s břidlicí nalepenou na pískovci, kombinace vhodná zejména (ne jenom) pro nože.

Příklad Kulmské břidlice nalepená na Valašském pískovci.


Různé varianty

Porovnání rozdílných druhů kamene podle toho, z jaké části vrstvy byl zhotoven.

Čistý kámen

Kámen střední kvality (viditelné příměsi)

Další varianta povrchu, při broušení měkký a velmi jemný



Závěr
Jedná se o vodní brusný kámen, neboli kámen který je pří broušení máčen vodou. Při použití výběrové břidlice lze porovnáním obroušeného povrchu odhadovat zrnitost brusného kamene na 8-10 K (JIS), u vyhlazených „zaběhlých“ kamenů i více. Vybrané kameny bez nečistot velmi jemného zrna lze použít pro jemné dobrušování nástrojů kde je požadováno velmi jemné ostří. Jako srovnatelný kámen se jeví např. Waleský Dragon´s tongue. Z hlediska rychlosti broušení se jedná o kámen pomalejší.


Poděkování
Moje poděkování patří pánům Oldřichu Křížovi a Karolu Saidákovi z Břidlicového dolu Lhotka a badateli Lumíru Moučkovi za poskytnuté materiály.
Panu Henku Bossovi děkuji za inspiraci jeho dílem, které mě motivovala hlouběji se zabývat výrobou přírodních brusných kamenů na našem území.


Květen 2013 ©
Radyx



Designed by Pavel Mikuš | Programmed by AWEX